Všude samá DNA...

Komplexnější organismy obsahují ve svých tělech různé formy DNA. Kompletní genetická informace takových jedinců není pouze chromozomální nebo mitochondriální, ale v jejich tělech se vyskytují také různé bakterie a viry, které mají svou vlastní DNA. To ale není vše. V buňkách, mezibuněčném prostředí, tělních tekutinách či dutinách se nacházejí i všelijaké extrachromozomální fragmenty, jako jsou například kruhové plasmidy nebo dlouhé lineární fragmenty. A s tímhle vším je třeba počítat, protože organismus není statický a neměnný objekt!

Jeden výzkumný tým z Univerzity v Tokiu zkoumal ústní mikrobiom lidí, aby lépe pochopil bakteriální a jinou mikrobiální DNA. No a zjistil, že v lidských slinách se nacházejí velké kruhové extrachromozomální fragmenty (kolem 350 kbp), které nazval Inocles. Jedná se o zkratku vytvořenou ze slov "insertion sequence encoded, oral origin a circle genomic structure".

O co vlastně jde? Vědci zjistili, že se jedná o bakteriální DNA, která leží mimo jejich hlavní chromozom (něco jako plasmid) a volně si "plave" ve slinách lidí. Byla nalezena u 74 % lidských vzorků. A taky se jedná o docela "velký" kousek genetické informace. Analýza ukázala, že Inocles obsahují geny spojené s oxidačním stresem, opravou DNA, adhesními mechanismy nebo se změnami buněčných stěn bakterií. Z toho vyplývá, že tyto fragmenty pomáhají bakteriím se nějak "vyrovnávat" s proměnlivým prostředím ústní dutiny.

Tohle samo o sobě nebylo až tak zajímavým nebo úplně "novým" zjištěním. Zajímavé bylo spíš to, že vědecký tým objevil korelaci s některými typy rakoviny. Ukázalo se, že lidé trpící karcinomy krku, hlavy nebo kolorektálními karcinomy měli ve svých slinách menší množství těchto fagmentů a to značí vazbu mezi lidskou nemocí a mikrobiomem.

Ovšem, ono se už nějakou dobu ví, že lidský mikrobiom silně souvisí s některými nemocemi (třeba střevní mikrobiom s depresemi), ale podle mého názoru se bakterie a viry poněkud stále jaksi "oddělují" od naší identity. Nemoci nejsou pouze změny našich "vlastních tkání", ale jedná se o souhru všeho, co tělo obsahuje nebo si s prostředím vyměňuje.

Takže já bych biologům a genetikům doporučila jednu věc - pokud chcete studovat geny a jejich funkce, nezaměřujte se na "objekty" (samotnou DNA/RNA), ale na vztahy a vazby všech možných fragmentů a chromozomů vzájemně mezi sebou a dívejte se na všechno jako na jeden celek. Důležitější je totiž tok informací, ne informace samotná...