"Existenciální krize" vědomí

Dnes jsem narazila na zajímavý článek, který rozebírá něco, nad čím jsem sama přemýšlela asi před měsícem - že se dostáváme do bodu, kdy je akutní pořádně prozkoumat to, čemu říkáme vědomí. Lidé toho o něm objevili a popsali sice už poměrně dost, ale jeho podstata nám pořád uniká. Já jsem v jednom svém článku slíbila, že se k podrobnějšímu rozboru vědomí dostanu, ale zatím nebyl čas. Slib ovšem dodržím a předpoklad vydání vidím tak v horizontu dvou měsíců.

Problém představuje zejména rychlý rozvoj neurotechnologií nebo pěstování různých mozkových organoidů, které mají biologickou podstatu. Například i některá měření založená na integrované informační teorii a teorii globálního pracovního prostoru odhalila známky bdělosti u pacientů v bdělém kómatu, u kterých se předpokládalo, že je jejich mozek prakticky mrtvý. Ale nulová reflexivní odpověď neznamená, že se uvnitř jejich hlav nic neděje. Odpojit tedy tyto pacienty od přístrojů nebo ne?

Správné pochopení toho, co je to vlastně vědomí a kdo nebo co všechno jím disponuje, má dalekosáhlé důsledky nejenom v medicíně nebo vědě, ale taky v etice a právu. Nejde totiž jenom o to, jestli se například odeberou různá práva dementním pacientům, ale jestli jejich léčba a péče je vůbec správná a opodstatněná. To samé se týká i osob s porouchaným duševním zdravím.

Kromě lidí je ovšem důležité pořádně prozkoumat i vědomí zvířat, protože to může výrazně ovlivnit zemědělství, spotřebu potravin nebo ochranu životního prostředí. Nejde o to, že lidé by teď měli přestat jíst maso, ale zamyslet se nad možností vnitřních prožitků zvířat a snažit se tak zlepšit podmínky jejích chovu.

No a do třetice, velké diskuse dnes budí i umělá inteligence. Ta dokáže vyvolat ohromný dojem, že je "vědomá" a lidé spekulují, kdy nebo jak může "ožít". Ale prosím vás, současné digitální technologie toho nejsou schopny ani zdaleka. Umělá inteligence především nemá záměr, cíl nebo "chtění". A navíc, nezdá se, že by vědomí "kalkulovalo" pouze binárně. Na tohle téma vřele doporučuji přečíst si knihu Shadows of the Mind od slavného matematika Rogera Penrose, ve které brilantně argumentuje, proč stroj nemůže "jen tak ožít".

Problém vědomí se tak konečně stává nejenom filozofickým "žvatláním", ale stále víc výraznějším fenoménem, který musí být nekompromisně a multioborově prozkoumán - neurofyziologií, psychologií, fyzikou, matematikou, filozofií, spiritualitou a počítačovými vědami dohromady.