Extrémní výtrysky energie bez hmatatelného zdroje?

V roce 2021 byl na našem vlastním galaktickém dvorku zachycen jeden z nejenergetičtějších signálů gamma záření vůbec (řádově PeV - 10^15 petaelektronvoltů), u kterého jaksi nešlo určit, co je jeho zdrojem. A to je docela neobvyklé, protože za takovými energiemi většinou stojí něco tak robustního, co před našími zraky (nebo spíš teleskopy) schovat nelze.

Tento mysteriózní objekt, pojmenován ne moc poutavě jako "LHAASO J2108 + 5157" (LHAASO je zkratka čínské observatoře a zbytek jakési katalógové číslo), produkuje spršku částic v naší atomsféře, přičemž zpětnou rekonstrukcí lze zjistit, odkud původní záření přichází a jaká je jeho energie. Tak ohromné energetické gamma záření v naší galaxii obvykle produkují supernovy, binární systémy černých děr nebo pulsary (rychle rotující neutronové hvězdy) díky své extrémní akceleraci. No v tomto případě se zdroj nedokázal spolehlivě určit již v roce 2021. Jednoduše v místě tvorby radiace nebylo nic "vidět".

"Neviditelnost" tohoto zdroje ale není jediná záhada. V ostatních případech je vysokoenergetický signál doprovázen i jinými frekvencemi - například v oblasti rentgenových nebo rádiových vln (případně i jiných), ale LHAASO J2108 + 5157 je kromě gammy naprosto "němý". A právě tohle bylo pro astronomy matoucí, protože extrémní vesmírné objekty nikdy neprodukují tak úzké spektrum, ale vždy i něco dalšího jako důsledek vysokorychlostních srážek emitovaného záření s okolním plynem.

V roce 2023 se proto astronomové rozhodli tuto záležitost více prozkoumat, protože místo původu tohoto objektu se nachází v části naší galaxie, kde se vyskytují masívní oblaky molekulárních plynů. Předpoklad tedy byl, že se může jednat o zbytek supernovy ukrytý v těchto oblacích, ale asi tušíte, že současné teleskopy tam nenašly nic takového. Původ zdroje této ohromné energie tedy zůstal nadále nejasný.

Nejnovější studie z roku 2026 se proto pokusila toto místo prohledat i pomocí teleskopů, které jsou zaměřeny na infračervené záření, protože pokud by objektem byl například pulsar, ozařovaný okolní plyn by se zahříval právě natolik, že by byl v tomto spektru lehce pozorovatelný. No a kdyby to byla třeba supernova nebo černá díra, mělo by docházet k specifickým interakcím částic molekulárního oblaku, které by taky za sebou zanechávaly konkrétní infračervené stopy.

Ale tak jako v roce 2021 nebo 2023, ani infračervený průzkum v tomto roce nic nenašel. Všechna pozorování dávají výsledky, které jsou naprosto nekompatibilní s tím, co o extrémních galaktických objektech víme. Jediná jistota, kterou zatím máme, je, že kdesi v hustých oblacích plynu uvntiř naší galaxie je "něco", co produkuje jedno z nejenergetičtějších, dosud detekovaných záření a téměř jistě to rotuje. Ale zdá se, že to není ani supernova, ani pulsar, ani černá díra, ani jejich zbytky...

Zkusím proto nadhodit i jinou teorii. Nedávno jsem zmiňovala studii, ve které se vědci zaměřili na hledání mimozemské civilizace podle určitých binárních vzorců blikajících pulsarů, které by mohly být záměrné nebo umělé, a které by mimozemšťané mohly využívat na komunikaci nebo jako energetický zdroj díky jejich extrémní rotaci. A když zvážíme, že tento záhadný objekt téměř jistě rotuje a září pouze v úzkém gamma spektru, nemůže se taky jednat o něco "umělého"? Nekonečný zdroj energie je přece i pozemskou touhou...