Možná odpovědí na všechno není "42", ale "2"...

11.07.2026
Public domain
Public domain

Lidé se obvykle snaží v přírodě hledat nějaké univerzální vzorce, které by leccos vysvětlily... A něco velmi zajímavého se teď povedlo jistému týmu z oblasti aplikované matematiky a inženýrských věd při terenním výzkumu v Thajsku. Jelikož jsou světlušky velmi cenným zdrojem informací o zvířecí komunikaci, vědci znovu hledali u nich. Ale tentokrát nejenom u nich, ale taky u cvrčků a následně i v celé zvířecí říši.

Výzkumný tým vybavený kamerami a mikrofony se vydal do jakéhosi thajského lesa, kde žije konkrétní druh světlušky a cvrčka a chtěl najít nějaké známky jejich vzájemné komunikace prostřednictvím světelného blikání a cvrlikání. A s velkým překvapením velice rychle nalezl významnou synchronizaci v jejich tempu blikání a cvrlikání s hodnotou kolem 2,4 Hz. Vědci měli ovšem dojem, že se jedná o vzájemnou komunikaci, ale analýza odhalila něco ještě mnohem hlubšího.

Tým se totiž rozhodl srovnat různé druhy komunikace a projevů u všech možných zvířat - u hmyzu, obojživelníků, ptáků, ryb, korýšů a savců. No a na počudování se zjistilo, že komunikační projev se ve většině případů pohybuje v rozmezí 0,5 - 4 Hz. To výzkumníky automaticky nasměrovalo k neurovědě, protože o tomto pásmu nervových buněk se mluví jako o "delta" signálech.

Každý organismus, který má alespoň pár nervových buněk (bez ohledu na složitost celé nervové soustavy), musí podléhat stejným biofyzikálním principům šíření nervového vzruchu. Výzkumníci tedy věděli, že i za podstatou komunikace musí stát něco univerzálního. Jak je tedy možné, že blikání světlušek, cvrlikání cvrčků, zvuky velryb, pohybové kroky různých zvířat nebo i změna intonace lidské řeči se pohybuje kolem 2 Hz, pokud se snaží komunikovat?

Pointa spočívá u "příjemce" zpracování signálu. Jakýkoliv sebemenší okruh nervových buněk totiž na nejefektivnější integraci informace potřebuje určitý čas (jelikož šíření vzruchu brání i různé mrtvé a reakční doby apod.). Takže pokud "vysílač" bude produkovat signály mimo toto pásmo, příjemce jednoduše nedosáhne "rezonance" a výsledkem bude menší efektivita integrace informace nebo její úplné nezpracování.

Ovšem to nijak neznamená, že všechna zvířata komunikují s přesnou hodnotou 2 Hz. Ale čím více druhů vědci do analýzy zahrnuli, tím více se interval frekvencí na vyvolání rezonance mezi vysílačem a příjemcem pohyboval kolem této hodnoty, která odpovídá prosté biofyzice neuronů. Dokonce i počítačové simulace různých neuronálních obvodů s odlišnými topologiemi vykazovaly synchronizaci na vnější stimul právě kolem 2 Hz.

Zajímavé taky je, že třeba i hudba, která se dobře poslouchá a na kterou se dá plynule a lehce tancovat, se drží tempa (beatu) kolem 120 bpm, což jsou přesně 2 Hz. Vědci předpokládají, že se tahle frekvence bude týkat i dalších různých projevů živých organismů. Například gestikulace, nejrůznějších zvuků a pohybů, ale třeba i signálů při hledání partnera a podobně. Taky by se měla vzít v potaz i mimozemská aktivita, protože pokud jsou mimozemšťané ze stejné hmoty jako my, lze očekávat, že biofyzika bude podobná...

No, pokud tedy cítíte jakýkoliv signál, který do vás rýpe s frekvencí 2 Hz, nejspíš byste tomu měli věnovat větší pozornost, protože vás možná někdo nebo něco chce oslovit... 🤭