Recenze článku Tvůrce jménem Chaos

Můj článek o chaosu prošel recenzí od osoby, která se do teorie komplexních systémů vyzná lépe než já. A upozornila mě na jeden odstavec, který vytváří mylný dojem a je zavádějící. A jelikož mně hodně záleží na přesnosti pojmů a významech, musím jí dát za pravdu a mylnou interpretaci opravit.

Jedná se konkrétně o tenhle odstavec:
Podivné atraktory mají ještě další dvě pozoruhodné vlastnosti. Jednou z nich je fraktální struktura. Pokud byste si zvětšili jakoukoliv oblast třeba z Lorenzova atraktoru, zjistili byste, že se skládá z dalších a dalších vrstev, které vypadají stejně jako celek (jako ta motýlí křídla). Prostě fraktál.

Chybná je tady věta "Prostě fraktál.", takže si to ujasníme (a kterou už jsem pro jistotu vymazala). Podivné atraktory mají skutečně fraktální strukturu, ale podivný atraktor ≠ fraktál. Podivný atraktor je dynamický koncept - je to něco, co se vyvíjí v čase. Je sice nestabilní a jeho trajektorie (možnosti) jsou pokaždé nové a jiné, ale celé chování takového systému je vymezeno určitými podmínkami, ke kterým je "přitahován" (má tedy jakýsi "tvar", nebo lépe řečeno "pravidelnost").

Fraktál je geometrický a statický koncept, který vykazuje sebepodobnost. Je to prostě "obrázek" a nemá nic společného s dynamikou v čase. Ale právě ta opakující se "pravidelnost" podivných atraktorů (jako například ta motýlí křídla u Lorenzova atraktoru) je tou samou vlastností, kterou vykazují i fraktály, tj. sebepodobnost.

Dále mi bylo doporučeno zmínit ještě další věc, a to takovou, že tahle fraktální vlastnost závisí na dimenzi (rozměru). Jelikož podivné atraktory jsou dynamické systémy, je jasné, že pokud by se odehrávaly pouze v jednom rozměru (po nějaké přímce), žádná fraktální struktura by tam ani nebyla.

U podivných atraktorů platí, že ta jejich podivnost a sebepodobnost se objevuje až tehdy, když jsou ty dimenze minimálně tři. Jenom tehdy vznikne dostatek "prostoru" k tomu, aby jeho možnosti (trajektorie) byly natolik rozmanité, že budou pokaždé jiné a nové. Jenom tehdy se budou nekonečně "zamotávat a rozplétat", aniž by se kopírovaly, ale přesto budou vykazovat sebepodobnost.

Takže, já velice děkuji za zpětnou vazbu a uvítám, pokud jich bude víc. Na "učitelské práci" je totiž nejtěžší přeložit složité myšlenky do něčeho uchopitelného, ale bez ztráty přesnosti...