Ze slovníku mizí slova popisující přírodu

To, že je dnešní člověk výrazně odpojen od přírody, je jasně pozorovatelný fakt. A jak asi každý tuší, má to negativní dopady jak na duševní zdraví, tak na samotnou přírodu. Příčina se připisuje hlavně urbanizaci a změnám ve využívání půdy, které omezily příležitosti jednotlivců k prožívání přírody, a to zejména v západním světě. Podle mého názoru je ale příčina mnohem komplexnější a nesouvisí jenom s urbanizací.

Dnešní fungování společnosti vyvolává především obrovský tlak na výkon, a to jak na muže, tak na ženy a dokonce i na děti. Dospělí jsou do morku kostí ždímáni v práci a spíš než přírodu jako optimální reset volí častěji alkohol s kolegy v hospodě. Nebo s větší melancholií někdy i doma. V sobotu je čeká úklid nahromaděného týdenního bince a v neděli jsou již tak unaveni, že se jim nikam nechce.

Děti jsou naopak nuceny k absolvování nejrůznějších kroužků, protože musí "nutně" do svých deseti let ovládat alespoň tři cizí jazyky, musí excelovat v nějakém sportu a také ve hře na alespoň dva hudební nástroje. Chudáčci pak ani samy pořádně nevědí, kým vlastně jsou, co je opravdu baví a jaký je jejich skutečný potenciál, protože rodiče jim nenaslouchají. V tichosti tedy spíš trpí a pomyšlení na nějakou přírodu v jejich paměti moc ukotvené není.

Kromě tlaku vyvíjeného společností je další velkou příčinou odpojení od přírody závislost na mobilech a počítačích. Lidé svůj volný čas raději tráví na těchto zařízeních, než aby si vyrazili někam ven. A je úplně jedno, jestli se jedná o "prohlížení" něčeho smysluplného nebo ne. Pointa je v tom, že mozek si občas vyžaduje i naprostý klid, kdy je tok informací aspoň na chvilku zastaven. A tohle se týká naprosté většiny lidí bez ohledu na to, jestli žijí na vesnici nebo ve velkoměstě. Za poslední léta má přístup k internetu i člověk z toho největšího zapadákova, takže tohle rozhodně není ten zásadní faktor.

Tlak společnosti, urbanizace a industrializace spolu s digitalizací a informačním přetížením se začínají podepisovat i na lidské řeči. Tahle studie třeba zjistila, že za posledních 220 let poklesl počet slov popisujících přírodu o 60 %. Jedná se zejména o obecná slova jako jsou například řeka, louka, zobák, větev nebo pobřeží. Lidé tedy svou pozornost od přírody odklánějí a to představuje problém - my jsme její součástí a jak ona ovlivňuje nás, tak i my ovlivňujeme ji. A pokud se od ní odpojíme, tenhle vzájemný vztah se naruší a může se stát potenciálně i nebezpečným.

Zmíněná studie se do tohoto problému zakousla celkem pořádně a pojmenovala nejenom nejrůznější faktory, které odpojení od přírody způsobují, ale taky se zaměřila na způsoby, jak to aspoň trochu napravit. Nejzajímavější bylo zjištění, že za nejzásadnější faktor se v současnosti považuje mezigenerační přenos, tedy vliv rodičů na děti! Nebo jinými slovy, záleží na rodičích, jestli své děti k přírodě vůbec vedou.

Taky se ukázalo, že urbanizace nemusí být nutně to "nejhorší". V průběhu týdne, kdy si plníte své povinnosti, prý stačí, aby města měla dostatek (leso)parků a více zeleně. Takže nezoufejte, Praha patří k nejzelenějším městům na světě, stačí se jenom "přinutit" občas si někam zajít. Třeba Stromovka nebo Kunratický les jsou moc hezké!

Dále studie popisuje pozitivní asociaci s přírodou u lidí, kteří se zajímají o spiritualitu nebo duchovní růst, což není nijak překvapivé. Ale aby změna vztahu k přírodě byla skutečně transformační, nejdůležitější současná intervence by měla být zaměřena zejména na děti. Netlačte je do přílišného výkonu a berte je co nejvíc někam do přírody, aby se jejich potenciál rozvinul přirozeně. Ony samy přijdou na to, co je baví a v čem jsou dobré. Do té doby ať se raději brouzdají ledovým potokem, špiní se od bláta nebo se brodí zarostlým lesem a vy jim pak večer doma vytahujte klíšťata. Je to to nejlepší, co jim v raném věku můžete dát - zkušenost samotné matičky Země...